Zpracování fotografií v editoru (postprocessing) je nutností a samozřejmostí pro každého, kdo se focením jenom trochu více zabývá a chce své výsledky publikovat ať už na webových galeriích nebo v tištěné podobě. Platí obecná zásada, že software fotoaparátu by měl provádět jen minimální zpracování, protože kvalitní editor provede úpravy mnohem lépe. V tomto článku budou nastíněny obecné postupy a principy zpracování fotografie v editoru.

Úpravou kontrastu jasové složky začínají první úpravy fotografie v editoru po převodu z RAW konvertoru, po provedeném ořezu, narovnání horizontu, srovnání vad objektivu, případně odstranění šumu. Po celou dobu se budeme řídit zásadou, že úpravy kontrastu budou zcela odděleny od barevných úprav, nesmí mít jakýkoli vliv na barvy. Podívejme se nyní na konkrétní postupy, kterými vylepšíme kontrast snímku.

Úprava barev je dalším krokem v procesu zpracování fotografie po úpravách kontrastu jasové složky. Barvy budeme zvýrazňovat zvýšením jejich sytosti (saturace) a podle potřeby provedeme mírné proteplení barev. Touto úpravou docílíme efektu, pro který se s oblibou používají filmy Fujifilm Velvia, které dosahují příjemného sytého a teplého odstínu. V krajinářské fotografii jsou sytost a teplota barev nedůležitější a většinou i jediné barevné úpravy.

V třetím dílu o zpracování krajinářské fotografie jsme se věnovali úpravám barev, kde základní úpravou bylo jejich zvýraznění. Podívejme se nyní mnohem podrobněji, jakým způsobem je možné barvy zvýraznit, jaké nástroje Photoshop pro tento účel nabízí a jejich podrobné porovnání.

V předchozím dílu jsme si ukázali několik možností, jak zvýšit sytost barev. Jako nejvhodnější vyšel způsob, kdy je použito míchání kanálů. Podívejme se nyní na praktické použití zvýšení barevné sytosti, včetně dalšího vylepšení, kde se bude především pracovat se saturační maskou. Ke stažení je i sada kompletních akcí.

Kromě zvýšení barevné sytosti lze s barvami pracovat ještě dalším způsobem. Photoshop obsahuje nástroj selektivní barva (selective color), který umožňuje práci s jednotlivými barvami, kdy je možné v nich měnit podíl 4 výtažkových barev (cyan - azurová, magenta - purpurová, yellow - žlutá, ink - černá - CMYK), tak jak to dělají programy, které připravují tiskové výstupy. Máme tedy možnost s určitou barvou pracovat tak, jako malíř při míchání barev na paletě a dokonce nejen barvy přidávat, ale i ubírat.

Aktualizováno 13.4.2015 (odkaz na stránky o Anselu Adamsovi)

Černobílá fotografie stále je a bude oblíbeným a žádaným fotografickým oborem. Digitální svět je však světem barev a pro černobílou fotografii je potřeba barvy odstranit. Podívejme se na způsoby a postupy, které Photoshop nabízí pro převod fotografie do černobílé, jejich porovnání a míru, kterou ovlivňují kontrast, který je jedním z důležitějších aspektů v černobílé fotografii.

Doostření fotografie je posledním krokem v celém postupu jejího zpracování. Správně doostřená fotografie zaujme mnohem více než fotografie nedoostřená nebo špatně doostřená. V prvním díle seriálu se seznámíme se základním principem doostření pomocí unsharp mask, ukážeme si jaké nevýhody z tohoto principu vyplývají. V dalších dílech budeme postupně metody doostření vylepšovat a odstraníme veškeré nežádoucí vedlejší efekty, které při ostření vznikají.

Doostření neprovádíme na základní vrstvě pozadí, ale na kopii v samostatné vrstvě.  Doostření tak můžeme v průběhu zpracování jemně upravovat nebo i zcela zrušit a začít znovu. U vrstvy můžeme změnit způsob prolnutí, podmíněným prolnutím ochráníme nejsvětlejší a nejtmavší místa, kde doostřovat nechceme. Dále si ukážeme vylepšené ostření pomocí nového filtru smart sharpen (chytré doostření), který je dostupný ve Photoshopu od verze 9 (CS2).

V první části seriálu o doostření fotografií, jsme si vysvětlili, z jakého důvodu dochází při ostření ke změnám barev v doostřených místech.  Tento efekt bývá velice nepříjemný, protože sám o sobě dokáže zvýraznit šum, chromatickou abberaci a ještě více zvýrazní další vadu, ke které při doostření dochází - halo efekt. Naštěstí barevným změnám můžeme poměrně jednoduchým způsobem zcela zabránit.

V minulém dílu jsme zamezili změnám barev při doostření, zároveň jsme si na detailních výřezech ukázali, jak dochází k nežádoucímu doostření šumu na plochách, kde by k doostření nemělo vůbec docházet. V tomto dílu se začneme věnovat tzv. selektivnímu doostření, kdy doostřujeme pouze na hranách s ochranou ostatních ploch. Nejprve toho docílíme jednoduchou metodou, kdy jsou při doostření použity filtry high pass a surface blur.

Podobně jako u ostatních úprav i při doostření budeme používat maskování, kdy skryjeme plochy a ponecháme pouze hrany. Vytvoření přesné masky hran je naprostým základem správného doostření fotografie. Platí, že čím větší rozlišení, tím lepší výsledek pomocí masky získáme. U fotografií určených pro tisk je pak doostření bez masky hran přímo zásadní chybou.

Maska hran, kterou jsme vytvořili v předchozím dílu je zcela dostatečná pro fotografie prohlížené na obrazovce nebo pro webovou prezentaci, je dokonce dostatečná i pro fotografie určené k tisku, ale v některých případech ji pro tisk můžeme ještě značně vylepšit.

Blížíme se pomalu k závěru, zbývá odstranit nebo alespoň maximálně omezit nepříjemný halo efekt, ke kterému při doostření dochází. Dosavadními postupy jsme dosáhli toho, že u halo efektu nedochází k barevným změnám. Samotný halo efekt není možné zrušit zcela úplně, je ale možné ho omezit do takové míry, že nebude téměř viditelný. Docílíme toho dvouprůchodovým doostřením.

Na závěr shrnutí všech důležitých poznatků z předchozích dílů a akce ke stažení.