Doostření fotografií: 2. díl - Nedestruktivní ostření pomocí vrstvy, ochrana světel a stínů, smart sharpen

Doostření neprovádíme na základní vrstvě pozadí, ale na kopii v samostatné vrstvě.  Doostření tak můžeme v průběhu zpracování jemně upravovat nebo i zcela zrušit a začít znovu. U vrstvy můžeme změnit způsob prolnutí, podmíněným prolnutím ochráníme nejsvětlejší a nejtmavší místa, kde doostřovat nechceme. Dále si ukážeme vylepšené ostření pomocí nového filtru smart sharpen (chytré doostření), který je dostupný ve Photoshopu od verze 9 (CS2).

 

Aktualizováno 9.3.2011


Nedestruktivní doostření pomocí vrstvy

Podobně jako u všechny úpravy budeme doostření provádět v samostatné vrstvě, abychom později mohli doostření alespoň částečně upravovat nebo zcela zrušit. Vytvoříme novou vrstvu kopií pozadí - Ctrl+J nebo přetažením vrstvy pozadí myší na ikonu nové vrstvy dole na paletě Layers (vrstvy). Co když ale máme kromě pozadí ještě další vrstvy, které chceme zachovat a současně pracovat s jejich výsledkem? V takovém případě sloučíme provedené úpravy všechny vrstvy do nové - nejrychleji to provedeme pomocí kláves Shift+Ctrl+Alt+E. Pokud se vrstva nevytvoří jako první od shora, přesuneme ji myší nahoru.

U vrstvy nastavíme průhlednost např. na 70 %, abychom mohli později měnit intenzitu doostření a vrstvu pojmenujeme Doostření (dvakrát ťuknout myší na stávající název vrstvy nebo pravým tlačítkem na vrstvě vybrat Layer Properties (vlastnosti vrstvy). Výsledek bude vypadat takto:

 

 

Vrstva doostření

 

 

UpozorněníPři doostření je nutné se dívat na fotografii ve skutečné velikosti. Proto nejprve otevřete nabídku View (zobrazení) a zvolte Actual Pixels (skutečná velikost)! Fotografie, které budeme tisknout na inkoustové tiskárně doostřujeme a prohlížíme přesně v 50 % velikosti. Při této velikosti totiž fotografii vidíme mírně rozostřenou a díky tomu ji doostříme poněkud více, protože při tisku dojde pochopitelně k mírnému rozmazání. Nemusíme tak vůbec odhadovat míru doostření pro tisk. Prostě doostříme fotografii při zobrazení v 50 % velikosti místo ve velikosti 100 % (1:1). Když potom fotografii zobrazíme v aktuální velikosti 100 %, budeme vidět mírné přeostření přesně v míře, která je potřeba pro tisk.

Nyní v nabídce filtry zvolte Sharpen - Unsharp Mask (zostření - doostřit) a nastavte hodnoty Amount (míra) např. na 300, Radius (poloměr) na 0.6, hodnotu Threshold (práh) nechte na nule. Ponechte zapnutý náhled a hodnoty můžete jemně měnit - nejprve nalezneme ideální hodnotu pro poloměr - zvyšujte a snižujte tuto hodnotu a současně sledujte, jak se její nastavení projevuje. Můžete zapínat a vypínat náhled, abyste viděli rozdíl v nastavení. Musíte vybrat takovou hodnotu, kdy ještě nedochází k výraznému zkreslení, které se projevuje ztrátou detailů a světlými obrysy kolem tmavých míst. Spíše nastavte hodnotu o dost nižší. Běžné hodnoty bývají vyšší u fotografií ve velkém rozlišení, nižší u menších. Pro tisk pak pracujeme s ještě vyššími hodnotami. Hodnota bude také vyšší díky tomu, že vrstva je částečně průhledná (nastavili jsme pouze 70 % krytí). Až najdete přibližnou výchozí hodnotu poloměru nastavte ještě míru doostření. Opět vše sledujte na náhledu a dbejte na hlavní pravidlo - nepřeostřit! Přeostřená fotografie totiž vypadá mnohem hůře než neostrá. Až budete s nastavením spokojeni hodnoty potvrďte.

Nyní nebo i později můžete změnit intenzitu doostření změnou krytí vrstvy - nastavili jsme 70 % - nižší hodnotou ostření zeslabíme, vyšší ostření zesílíme. Ostření kdykoli zrušíme skrytím nebo smazáním vrstvy. Vidíme, že hned na začátku se projevuje výhoda nedestruktivního ostření ve vrstvě.

 

Ochrana světel a stínů

Nyní začneme celý proces doostření vylepšovat. Fotografii si rozdělíme na tři části podle tónových rozsahů - světla, stíny a střední tóny. Proč právě takto? Protože v každém z těchto rozsahů budeme doostřovat jinak. Ve středních tónech provedeme doostření nejsilněji, naopak ve světlech a stínech budeme doostřovat mnohem méně. Důvody, které nás k tomu vedou jsou tyto:

 

Stíny:

  • Stíny obsahují šum, který bychom doostřením zbytečně zvýrazňovali
  • Čím tmavší tóny, tím měně obsahují zřetelných detailů, které je potřeba doostřit
  • Lidské oko se na fotografii zaměří nejdříve na výrazné a zřetelné části fotografie, stíny jsou podvědomě ignorovány, nejsou středem zájmu

Světla:

  • Stejně jako stíny, světla obsahují mnohem méně zřetelných detailů
  • Doostření ve světlech může vést k přepalům, jemné detaily tak mohou být doostřením degradovány nebo zcela ztraceny

 

Světlá a tmavá místa ochráníme velice jednoduše, podmíněným prolnutím vrstvy. Jestli si ještě vzpomenete, už jsme podobný postup jednou použili - u lokálního kontrastu. Postup je tedy následující:

Pravým tlačítkem myši klepneme na vrstvu a zvolíme Blending Options (volby prolnutí). Dostáváme se do podrobných možností nastavení prolínání vrstev. Nás nyní bude zajímat položka Blend if (prolnout když), kde můžeme omezit prolnutí v nejsvětlejších a nejtmavších místech, kde provedená úprava nebude mít vliv. Podmínku můžeme nastavit na aktuální vrstvu s filtrem (this layer) i na podkladovou vrstvu (underlaying layer). U obou vrstev je vpravo a vlevo posuvník, který můžeme pomocí držení klávesy Alt a pohybem myši rozdělit na dva. Toto rozdělení je důležité, aby byl přechod plynulý. Vnitřní okraj (blíže ke středu) pak označuje, odkud se má podmíněné prolnutí provádět a vnější okraj kde má prolnutí zcela skončit. Přibližné vyhovující nastavení je vidět na následujícím obrázku.

 

Nastavení podmíněného prolnutí vrstev

 

Oblasti pro doostření jsme rozdělili na tři části: ve středních tónech doostřujeme naplno, ve světlech a stínech postupně intenzitu doostření snižujeme.

 

Smart sharpen - vylepšená náhrada za unsharp mask

Ve verzi 9 (CS2) přinesl Photoshop zásadní vylepšení doostření - filtr smart sharpen (chytré doostření). Nabízí kromě doostření základní metodou unsharp mask také zcela novou metodu nazvanou lens blur (rozostření objektivu). Na rozdíl od unsharp mask  pracuje interně s mnohem menším poloměrem, takže bude lépe zachovávat detaily. Například v krajinářské fotografii bude mít výrazně lepší výsledky než unsharp mask. Dále je možné omezit přímo v nastavení doostření ve světlech a stínech a není nutné používat podmíněné prolnutí vrstvy. Podívejme se nyní na použití smart sharpen podrobněji.

 

 

Smart sharpen

 

 

Smart sharpen najdeme v nabídce Filters - Sharpen - Smart Sharpen (filtry - doostření - chytré doostření). Při prvním otevření filtru musíme zapnout volbu Advanced (rozšířené), aby se nabídly volby stíny a světla. Můžeme nastavovat míru a poloměr, stejně jako u unsharp mask. Navíc ale můžeme vybrat jaké rozostření chceme odstranit. Nabízí se 3 možnosti - Gaussian Blur (gaussovské rozostření), Lens Blur (rozostření objektivu) a Motion Blur (rozostření pohybem).

Gaussian blur pracuje stejným způsobem jako unsharp mask, lens blur pracuje podstatně jinak s poloměrem, je zde jiný algoritmus než u unsharp mask. Výsledkem je mnohem větší zachování detailů bez přeostření, proto budeme s výhodou právě toto nastavení používat. Třetí možnost motion blur se pokouší napravit rozostření vzniklé pohybem objektivu.

Hodnotu More Accurate ponecháváme vždy zapnutou, doostření bude trvat o něco delší dobu, ale bude provedeno mnohem lépe a jemněji než když je volba vypnutá.

Největší výhodou smart sharpen je, že při ostření můžeme postupovat jinak ve středních tónech, jinak ve stínech a jinak ve světlech. K tomu slouží volby v záložkách Shadows (stíny) a Highlights (světla), které se zpřístupní až po přepnutí volby ze základního nastavení (Basic) do pokročilého (Advanced).

 

 

Smart sharpen - volby nastavení ve světlech

 

 

Jak se tedy tento vylepšený způsob doostření vypořádá s omezením ostření ve světlech a stínech? Odpověď zní - skvěle!  U unsharp mask jsme toho docílili podmíněným prolnutím vrstvy. U smart sharpen se nabízí podstatně lepší možnosti přímo v nastavení filtru. Filtr umožní nastavit míru zeslabení doostření zvlášť ve světlech a stínech a současně určit, jak velkého rozsahu světel a stínů se bude toto zeslabení týkat. Všechny 3 volby pokročilého nastavení mají vliv právě na toto omezení.

U světel i stínů jsou volby stejné a znamenají, jakým způsobem bude omezení doostření provedeno. Vyšší hodnoty = nižší míra doostření ve světlech nebo stínech:

 

  • Fade Amount (míra zeslabení) - nastavení určí, jak hodně bude doostření zeslabeno, hodnota 0 znamená, že doostření ve světlech nebo stínech nebude omezeno vůbec, bude se tedy ostřit naplno, hodnota 100 pak znamená, že doostření ve světlech nebo stínech neproběhne vůbec. Nastavení hodnot je potřeba vyzkoušet, vyhovující hodnoty jsou někde v rozsahu 15 - 50 %. Toto je nejdůležitější a nejúčinnější nastavení rozšířených možností smart sharpen, ideální je vždy tuto volbu použít. Pokud nechcete experimentovat a hledat vyhovující hodnoty pro každou fotografii, ponechte např. u stínů hodnotu 15 a u světel 30 %. V naprosté většině případů to budou bezpečné a vyhovující hodnoty.
     
  • Tonal Width (tonální šířka) - nastavení určí v jaké tonální šířce má být omezení ostření provedeno. Nízká hodnota znamená, že omezení proběhne jen v nejsvětlejších nebo nejtmavších místech, vyšší hodnoty pak rozšíří oblast světel a stínů, takže omezení se bude týkat většího tonálního rozsahu. Výchozí hodnota je nastavena na 50 %  a je to ideální hodnota např. pro automatické akce. Zvýšení hodnoty může být někdy účinné pro částečné omezení nepříjemného halo efektu, vyšší hodnotu je také dobré nastavit u stínů, pokud fotografie obsahuje hodně šumu.
     
  • Radius (poloměr) - určuje kolik obrazových bodů kolem základního bodu se bude vyhodnocovat pro určení tonálního rozsahu - jinými slovy se určí jaký počet okolních bodů bude použito pro výpočet, zda bod patří do středních tónů, světel nebo stínů. Obvykle zde ponecháváme hodnotu 1. U fotografií s vysokým rozlišením můžeme experimentovat s vyšší hodnotou.

 

Nakonec ukázka doostření pomocí vyladěné funkce smart sharpen. Po najetí myší na fotografii se zobrazí původní nedoostřená fotografie.

 

Doostření pomocí smart sharpen

 

 

Doostření jsme podstatně vylepšili, stále jsme ale na začátku. Umíme omezit doostření ve světlých a tmavých místech, ale stále ještě zbytečně ostříme vše ostatní, včetně šumu, který je přítomen na celé fotografii. Zatím také neodstraňujeme ani jednu z nepříjemných  vad ostření. A právě tomu se budeme věnovat v dalším dílu, kdy se naučíme doostřovat tak, abychom zabránili barevným změnám, ke kterým při ostření dochází - tzv. barevný halo efekt (color halo effect, color fringing).

 

Zpět na seznam článků

 

Komentáře  

 
Rostislav  Bouda
# Dotaz-odbarvitRostislav Bouda 2012-10-17 21:09
Smart sharpen- mam dotaz, co kdyby se duplikát vrstvy k doostření odbarvil a upravily na něm úrovně, Nemělo by to jetě větší vliv na eliminaci šumu??
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Luboš Kopečný
# Odp.: Dotaz-odbarvitLuboš Kopečný 2012-10-22 19:36
Dobrý den, předpoklad, že by se vrstva mohla odbarvit je naprosto správný. Právě tomu se věnuje další pokračování - 3. díl. Stejný výsledek jako odbarvení udělá režim prolnutí luminosity, který pracuje jen s jasovou složkou a barvy ignoruje. Ale postupů je ještě víc...

Nevím, jak myslíte, že by úrovně měly mít vliv na eliminaci šumu... Na fotky, které obsahují hodně šumu nelze samozřejmě klasický postup doostření použít a bude nutné zvolit takové doostření, které šum nebude zvýrazňovat. Budu rád, když upřesníte, jakou roli by při větším šumu měly mít úrovně.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit