V první části seriálu o doostření fotografií, jsme si vysvětlili, z jakého důvodu dochází při ostření ke změnám barev v doostřených místech.  Tento efekt bývá velice nepříjemný, protože sám o sobě dokáže zvýraznit šum, chromatickou abberaci a ještě více zvýrazní další vadu, ke které při doostření dochází - halo efekt. Naštěstí barevným změnám můžeme poměrně jednoduchým způsobem zcela zabránit.

 

Aktualizováno 18.3.2011

Doostření beze změny barev

Podívejme se na zvětšené výřezy z fotografie, kde se změna barev výrazně projeví. Fotografie je záměrně přeostřena, aby efekt co nejvíce vynikl. Po najetí myší na všechny fotografie se zobrazí původní nedoostřená fotografie.

 

Fotografie větrné elektrárny, kde jsou dobře viditelné barevné změny při doostření, změny se projeví barevným halo efektem, zvýrazněnou aberací a zvýrazněným barevným šumem, jak je zřetelně vidět na následujících výřezech

 

Výrazné barevné změny po doostření v detailu - barevný halo efekt, zvýrazněná aberace a barevný šum v obloze i na světlé ploše

 

Vidíme, že barevné změny jsou poměrně výrazné. Zřetelné budou i na tištěné fotografii. Naštěstí existuje velice jednoduchý způsob jak barevným změnám zabránit. V podstatě je možné použít tři metody. Všechny pracují tak, že při doostření ignorují barevnou informaci a pracují pouze s jasovou složkou. Podívejme se na ně podrobněji:

 

1. Příkaz Fade (zeslabit) z nabídky Edit (úpravy)

Bezprostředně po doostření provedeme volbu Fade Unsharp Mask (zeslabit doostření) z nabídky Edit (úpravy). Překrytí ponecháme 100 % a zvolíme režim luminosity (světlost). Tuto možnost použijeme, pokud doostření nebudeme z nějakého důvodu provádět v samostatné vrstvě, ale především později při dvouprůchodovém doostření.

 

 

Režim luminosity způsobí, že doostřením bude ovlivněna pouze jasová složka bez vlivu na barvy. Názorněji to bude vysvětleno v následujícím bodu.

 

2. Doostření ve vrstvě - režim prolnutí luminosity (světlost)

Pokud doostření provádíme v samostatné vrstvě, zvolíme režim prolnutí luminosity (světlost). Výsledek bude vypadat takto:

 

 

V tomto režimu se použijí barevné informace z dolní vrstvy a ve vrstvě doostření se pracuje pouze s jasovou složkou, veškeré barevné informace jsou na této vrstvě ignorovány. (Jak ale později uvidíme, nelze tento jednoduchý způsob použít při dvouprůchodovém doostření).

 

3. Doostření v kanálu Lightness v režimu Lab

Doostření se neprovede v barevném režimu RGB, ale fotografie se převede do režimu Lab (Image - Mode - Lab Color / Obraz - Režim - Lab barva). Tento barevný režim má oddělený kanál s jasovými informacemi - Lightness (L-světlost). Doostření se provede v tomto kanálu, barvy nebudou ovlivněny a obrázek se zkonvertuje zpět do RGB. Tento způsob je poměrně často zmiňován, přestože nemá žádné výhody, spíše nevýhody. Převod režimů (RGB - Lab - RGB) totiž  nemusí být bezeztrátový a může způsobit nepatrnou degradaci obrazu (sice těžko postřehnutelnou, ale zato naprosto zbytečnou). Proto tento způsob uvádím spíše pro úplnost. Režim prolnutí vrstev luminosity je naprosto stejně účinný a není nutné fotografii zbytečně převádět do jiných barevných režimů. Při doostření v režimu Lab a převodu zpět do RGB také pochopitelně nemá smysl doostřovat v samostatné vrstvě, proto tento způsob nebudeme vůbec používat.

 

Následující dva výřezy ukazují doostření ve vrstvě v režimu překrytí luminosity bez ovlivnění barev. Pro srovnání se po najetí myší na obrázek zobrazí doostření v normálním režimu překrytí s ovlivněnými barvami.

 

Doostření ve vrstvě s režimem krytí luminosity, zřetelný zůstává pouze halo efekt, k barevným změnám nedošlo

 

Shrňme si co již umíme:

• zabránit doostření ve světlých a tmavých místech, kde bychom pouze ztráceli detaily a zvýrazňovali šum
• doostřujeme v samostatné vrstvě, kde můžeme intenzitu doostření dodatečně měnit nebo doostření zcela zrušit, a vrátit se zpět k původní fotografii
• zabránit při doostření nežádoucím barevným změnám

 

Ještě jednou se vraťme k ukázkovým výřezům a srovnejme je s původními nedoostřenými (zobrazí se po najetí myší na první dva výřezy). Vidíme, že na plochách došlo doostřením ke zvýraznění šumu, který se na nich vyskytuje. Nejhorší to je na prvních dvou výřezech, kde se šum zvýraznil i barevně. Na spodních výřezech už sice v šumu nejsou barevné změny, ale přesto došlo k jeho zvýraznění vlivem zvýšení kontrastu při doostření.

Toto je další velice nežádoucí efekt, ke kterému při doostření dochází. Bylo by tedy dobré, kdybychom plochy (kde kromě šumu nejsou žádné hrany) nedoostřovat vůbec - doostřovat tedy jen tam, kde je to skutečně potřeba - na hranách.

A právě tomuto selektivnímu ostření, kdy nebudou ostřením ovlivněny plochy, ale jen hrany, se budeme věnovat v následujících třech dílech.

 

Zpět na seznam článků